Obsah
Termín klokan ve skutečnosti zahrnuje různé druhy včelí podčeledi, které mají společné společné důležité vlastnosti. Ze všech druhů můžeme zdůraznit klokana červeného, protože je to největší vačnatec, který dnes existuje, s výškou 1,5 metru a 85 kg tělesné hmotnosti v případě mužů.
Různé druhy klokanů se používají v Oceanica a staly se nejreprezentativnějšími zvířaty v Austrálii. Vyčnívají v nich mohutné zadní nohy i dlouhý a svalnatý ocas, přes který se mohou pohybovat překvapivými skoky.
Další charakteristickou vlastností těchto zvířat, která vzbuzuje velkou zvědavost, je kabelka mají ve své ventrální oblasti. Proto vám v tomto článku PeritoAnimal vysvětlíme k čemu je klokaní pytel.
Co je to marsupium?
Nosítko je všeobecně známé jako klokaní pytel a je záhybem kůže tohoto zvířete. je přítomen pouze u žen, protože pokrývá vaše prsa a tvoří epidermální váček, který funguje jako inkubátor.
Jedná se o duplikaci kůže, která se nachází na vnější ventrální stěně a, jak uvidíme níže, je přímo spojené s tvorbou potomstva klokana.
K čemu je marsupium?
Samice rodí prakticky, když je ještě v embryonálním stavu, přibližně mezi 31 a 36 dny březosti. Dítě klokan má pouze vyvinuté paže a díky nim se může přesunout z pochvy do nosítka.
Klokaní potěr jde zůstaňte v tašce přibližně 8 měsíců ale po dobu 6 měsíců bude pravidelně chodit do nosítka, aby pokračoval v krmení.
Můžeme definovat následovně burzovní funkce klokan:
- Funguje jako inkubátor a umožňuje plnou evoluci organismu potomstva.
- Umožňuje ženě kojit své potomky.
- Když se potomstvo správně vyvine, klokani jej přepraví na vačnatce, aby ho ubránili před hrozbou různých predátorů.
Jak jste si již mohli všimnout, tato anatomická struktura u ženských klokanů není libovolná, řídí se zvláštnostmi krátkého těhotenství potomstva.
Klokan, ohrožený druh
Tři hlavní druhy klokanů (červený klokan, východní šedý a západní šedý) bohužel hrozí vyhynutí. hlavně kvůli účinkům globálního oteplování, který zdaleka není abstraktním konceptem, je hrozivou realitou pro naši planetu a její biologickou rozmanitost.
Nárůst o dva stupně Celsia by mohl mít zničující účinek na populaci klokanů a podle různých statistik a studií se odhaduje, že k tomuto zvýšení teploty může dojít v roce 2030 a by snížilo distribuční oblast klokanů asi o 89%.
Péče o životní prostředí je jako vždy zásadní pro zachování biologické rozmanitosti naší planety.
